KPOP is my world. I love that world.

Budu na tebe čekat...2

17. října 2012 v 21:36 | Yuki |  Budu na tebe čekat... (completed)
Tak jo.. Je tu pokračování. Nevím jak se vám to bude líbit, tak kdyžtak napiště jakékoliv výhrady do komentářu.. Jinak, přijemně se usaďte a pušťte se do toho! :D
Kapela: BAP
Pairing: Zelo/Jongup.. dál už můžete tušit sami :D
Věk: ještě se to pořádně nerozjelo... takže jak chcete
Počet dílů: ehm.. 2-4? :D nevííím


Už uběhly čtyři hodiny od té doby co si šel lehnout, ale stále nemohl usnout. Nešlo to. Tak usilovně se snažil spát.. Chtěl zapomenout, vymazat vzpomínky, myšlenky ze své hlavy. Chtěl konečně změnit téma, nemyslet na to. Bylo mu to tolik líto, že se to stalo. Kéž by se ho nikdy nezeptal co mu je. Kéž by si s ním nešel sednout do obýváku. Kéž by se tento večer nikdy neuskutečnil. Doufal, že to byl jen sen, ze kterého se vzbudí a pak všechno bude jako dřív… Podíval se na hodiny. Bylo půl šesté. Povzdechl si. Za hodinu budou všichni vstávat. I Zelo. A co pak? Vždyť se mu nedokáže podívat do očí! Nedokáže mu říct ani to blbé "Ahoj". Z těch všech myšlenek se mu najednou začalo dělat špatně. A pak si uvědomil že za celou noc ani nezavřel oči. Nespal. A to zítra jede do studia, kde stráví celý další únavný den. Den se svojí milovanou skupinou, rodinou. Den strávený se Zelem… Čím víc na to myslel, tím víc se mu dělalo špatně. Jak se k němu asi bude chovat? Bude to tajit, nebo ho bude pohledem svádět i na veřejnosti? A co tomu řeknou kluci, společnost, jejich příbuzní, fanynky,…? "Ne, nejde to.. " zašeptal si sám pro sebe a převalil se na druhý bok. I když si během této noci uvědomil že k němu opravdu něco cítí, musí to potlačit. Udělá to pro skupinu. Pro Zela. Stejně.. Nechápe co na něm blonďáček vidí. Je to jen obyčejný kluk. Má na výběr tolik holek. A jestli.. tak i tolik zkušenějších, lepších, hezčích kluků. Vždyť jsou si blízcí s Daehyunem, tak proč zrovna on? " Né,Daehyun né! " řekl a pak se zarazil nad tím co to řekl a že to vůbec vyslovil nahlas. Né, na Daehyuna nedá dopustit, ale když si ho vybaví se Zelem… Zatřepe hlavou, aby tu nechutnou představu vyhnal z hlavy. Má je oba rád, ale když si představí ty dva spolu. Jak se navzájem dotýkají, nebo dokonce líbají.. ta myšlenka ho dohání k šílenství! I přesto, že se rozhodl, že se Zelem nebude nic mít, tak stále přemýšlí ve smyslu, jako by spolu byli. "Promiň Zelo…" zašeptá a z tváře mu dopadne na polštář pár slz. Asi mu tím ublíží, uvědomí si… Vážně to nejde! Nemůžeme! Nesmíme!..Opět uslyší jak mu spadne pár slz na již vlhký polštář. Otře si tváře a zavře oči. "Promiň.. " zašeptá naposledy a pak už konečně usne.
"Jongupie.. no tak už vstávej!" zazní Bangův naléhavý hlas. Jongup otevře oči a posadí se. Tak přece jen se mu podařilo usnout. Ale zaspal! Áááá…honem! Má už půlhodinu zpoždění. Bleskurychle vstane z postele a odcupitá do koupelny. V tom však se ve dveřích srazí se… Zelem! Leknutím vyjekne a pak si strachem zakryje svá ústa. Je tolik nervozní! "Dobré ráno Jongupie! " pozdraví ho Zelo a na tváří se mu objeví zářivý úsměv. Dívá se na něj tak zaujatě. "Dobré.. " odpoví rychle Jongup a honem zmizí ve dveřích koupelny. Uf.. tak to celkem zvládl.. Rychle se umyje a pak běží do kuchyně fofrem něco zakousnout. Kluci už jsou skoro hotoví, ale oni taky oproti němu v noci spali. Přistoupí ke kuchyňské lince, nachystá si chleba a začne ho natírat marmeládou. Moc mu to nejde. Každou chvilku mu to tuhé želé spadne zpátky do skleničky, nebo nůž vypadne z ruky. " Aigoo!! " zašeptá a naštvaně hodí nůž do umyvadla. "Ty můj nešiko." ozve se za ním a než se stačí otočit, ucítí jak ho někdo chytne za boky a pak za ruce. Ach ne… Zelo! Stoupne si za něj, přitiskne se k jeho tělu a pak mu začne natírat chleba. Přitom se ústy dotýká temene jeho hlavy a jakoby ho něžně líbá. Takže to nechce tajit!.. pomyslí si v duchu Jongup a rozechvěje se. "Mám tě moc rád Jongupie" zašeptá mladší a to už J nevydrží. Otočí se k němu, chytne ho za zápěstí a odvede do pokoje, kde za nimi zavře a zamkne dveře. Zelo jen nahodí šibalský úsměv a postupně se k němu začne přibližovat. "Že by ranní rozcvička? " ušklíbne se a jemně spojí jejich ruce. Jongupovi se zrychlí tep i dýchání. Proč mu to tak ztěžuje? Už tak mu srdce puká žalem a on ještě přidává slzy hořkosti už do tak plného džbánu. " Zelo, prosím… " potichu zaúpí a pak už se konečně odhodlá. Podívá se mu zpříma do očí a pak.. " N - Nemiluji tě. Musí to skončit! " vyhrkne ze sebe tak rychle, až se mu zdá, že to bylo příliš nesrozumitelné. Ta slova! Tak moc to bolí! Pak se vyvlékne ze Zelova sevření a couvne dozadu. Otočil se. Musel, protože ty návaly slz, co se mu hrnuli do očí už vypluli na povrch a on je chtěl skrýt. Rukou si je rychle otřel a pak přistoupil ke své skříni s úmyslem dělat, jakože si chystá věci. V místnosti bylo až hrobové ticho. Ani se neodvažoval sledovat Zelovu reakci. Věděl jak moc mu asi ublížil, ale neměl na vybranou. Racionální myšlení zvítězilo a on si až teď uvědomil co to udělal. Ano, věděl že ho miluje, ale netušil jak moc. Ach ta láska! Jak moc to bolí! Měl pocit že mu srdce puklo a teď je tam prázdnota. Nic. Jen ta nesnesitelná bolest. Stejně se cítil i Zelo. Ještě stále stál na tom samém místě a nevěděl o okolním světě. Jakmile ta slova uslyšel… Život pro něj skončil. Vždyť člověk na kterém mu nejvíce záleželo, jeho láska...ho právě odmítla! Byl neuvěřitelně v šoku. Zatím co se mu hlavou honili sebevražedné myšlenky jeho srdce krvácelo. Z očí se mu nezadržitelně draly ven proudy slz a ruce a nohy se mu třásly. Vyběhl ven z pokoje a jakmile doběhl do své ložnice, zabouchl za sebou dveře a sesunul se na podlahu. Rukama si držel hlavu a nahlas vzlykal. " Jongupieee!! Proč? Co jsem ti udělal?" Nahlas si opakoval a přitom hlavou a pěstmi bušil do podlahy.

" Zelo, už budeme muset…." do pokoje zrovna vešel Daehyun s úmyslem popohnat ho k odchodu. Jakmile však to ubohé stvoření spatřil svíjející se na podlaze nejspíš bolestí, zmlkl, ihned k němu přiskočil a s obavami, že se mu něco stalo na něj začal křičet. " Zelo! Co se ti stalo? Proboha, tak co je? " Blonďáček však nebyl schopen slova. V tom přiběhli ostatní kluci, kromě Jongupa a starostlivě ho zpovídali. " P- prosím, nechte m-mě.." vzmohl se jen na pár slov a pak schoval svou tvář do dlaní. " Dobře." neochotně řekl leader a vzhledem k jeho stavu ho zanechali i se zbytkem skupiny v dormu a vydali se do studia. Jen Daehyuna požádal, aby s ním zůstal,postaral se o něj a zjistil, co se stalo…
" Jongupie, bude v pohodě, neboj…" mezitímv autě Youngjae konejšil mladšího. Nikdo z kluků nevěděl co se stalo. A když ho utěšovali bylo mu ještě hůř. Vždyť to on ublížil Zelovi! On ho odmítl, ikdyž doopravdy nechtěl. Miluje ho a přitom… ho takto ranil…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Chiyo.sama Chiyo.sama | Web | 6. května 2013 v 13:04 | Reagovat

aaaaaaaaigo už mi hrnuli slz .3 jdu čust dál.D

2 Barica Barica | E-mail | Web | 24. července 2013 v 22:52 | Reagovat

Ono nám to nejdřív vystrkuje růžky a pak to takhle hysterčí, no toto :D
Ale je mi jich líto. Bylo by hezké, kdyby mohli být spolu...

3 Hotaru Hotaru | Web | 30. července 2013 v 16:18 | Reagovat

Co jim to děláš? o.O Chudák Zelo... jdu na další si číst dál a pokud se to nezlepší, tak si mě nepřej, opravdu.
Píšeš vážně skvěle, poutavě a čtivě. Myslím, že už se mě opravdu nezbavíš! Miluju tvoje povídky.

4 Ehm... Ehm... | 19. října 2013 v 20:48 | Reagovat

Jinak v pohodě jo!??? :D Jsi na chudášky zlá! až se zase uvidíme zemřeš ale nic du se dočíst na konec pokud už nějakej je...

5 Miu Miu | 21. října 2013 v 15:46 | Reagovat

P.S. já jsem zvaklá z estranek že první je u komentu titulek a nějak sem to pokonila taže ten čtvrtej koment je ode mě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama