KPOP is my world. I love that world.

Memory

14. června 2013 v 22:29 | Yuki |  Memory
Není možné! Dva týdny a další članek? Nový? Sama se divím. Tak trochu jsem dneska nebyla ve škole. Fotili jsme se a Yukina je prostě nefotogenická obluda :D A taky jsem dospávala včerejší baletní vystoupení. Bolí mě úplně všechno! A že jsem se přes den nudila (Miyaji mě vzbudila telefonátem v 9 ráno slovy: "Kde sakra si?" načež jsem jí odpověděla že jsem prostě mrtvá. Ano, máme skvělé hovory) tak jsem psala. Musím říct, že nebýt snu, co se mi cca před týdnem zdál, takhle povídka nevznikne. Vlastně je celá postavená na hlavní myšlence toho snu a tak se i tak jmenuje... Memory. Bude to mít více dílů (Yukina prostě netroškaří), jen za jakou dobu tu zas něco bude.. nevím. Ano, taková je Yuki. Tak to je asi vše. Zatím... oyasuminasai! :)

Fandom: BTOB/ Nu'est
Couple: Sungjae/ Minhyun
Žánr: boys love/ mentally disturbed
Warning: příliš psychických výlevů...



Chleba, rýže, snad půl kila sušenek, vajíčka. Snad je to vše, na nic nezapomněl. Lísteček se seznamem jako obvykle nechal doma na stole, tam je mu dobře a jeho paměť by se dala přirovnat k paměti staříka s alzhaimerovou chorobou. Takže jestli teď zapomněl něco koupit, je to kvůli tomu, že si zapomněl vzít lísteček. Ironie… No co, tak se ještě projde, odpoutá se od té nudné sobotní atmosféry dormu a zajde do obchodu ještě jednou. Aspoň udělá prodavačce, která ho vždy tak zasněně, až dotěrně okukuje a pomáhá mu s výběrem surovin, radost. Nebo někoho vyžene, aby šel místo něj. Nemusí dělat všechno sám, ne? Dobře, dobře, tak všechno zase nedělá. Ale je fakt, že místo toho aby ve volném čase odpočíval, respektive nudil se jak ostatní, jde se jak to nejhyperaktivnější tele třeba projít, nakoupit když je potřeba, nebo prostě jen poskakuje po dormu a budí ostatní členy. Lenoši! Sám pro sebe si zavrtí hlavou, a pak se pousměje. Co by si bez nich počal. I když jsou to pěkný trdla a občas si lezou navzájem na nervy už jsou prostě rodina. Napořád… I kdyby se mělo stát cokoliv, hroutil se svět, obloha padala lidem na hlavu, Godzila zaútočila na Seoul, Mexiko ovládlo svět,… Nikdy by je neopustil! Je tu přeci jen pro ně! Jsou to ty nejdůležitější osoby v jeho životě a bez nich by prostě nemohl existovat…

Ze sentimentálního rozjímání jej vytrhne troubení aut. Hlavu, co doteď měl sklopenou zvedne nahoru, aby zjistil, co se stalo. K jeho překvapení stál uprostřed silnice, kolem něj desítky aut, co stále troubily, řidiči na něj něco nesmyslného křičeli, někteří i ukazovali nejrůznější vulgární gesta a kolem jdoucí lidé zděšeně zírali, pár z nich se i zastavilo, aby zjistili, co se děje. "Aish!" Sakra! Tohle už je tento měsíc po třetí! Zase se zasnil, odpoutal se od reality a díky tomu ho teď málem přejelo tucet aut. A jestli si nepohne a rychle nezmizí ze silnice, tak ti rozhořčení řidiči ještě ztratí nervy, rozjedou se a přejedou ho doopravdy. Zvedne ruku nahoru v omluvném gestu a rozeběhne se na protější chodník. Auta se zas rozjedou a za chvíli je celá ulice opět v tom rutinním pořádku a po nějakém incidentu není ani památky. Proboha! Měl by se už vzpamatovat! Příště už by takové štěstí mít nemusel a zbytek skupiny by nebyl asi zrovna dvakrát nadšený, až by jim zavolal z nemocnice s tím, že asi dnes domů nedorazí. Nebo nezavolal vůbec. Už je vidí, jejich výrazy, jak leader nadává jak poslední dlaždič, Baekho utěšuje maknaeho, který mu pláče v náručí a Aron obvolává nejbližší pohotovosti v okolí. Ne, to není vůbec sranda! Tak proč se tlemí jak blbeček? Možná, že je jen zastáncem tragikomedií? Idiot!

Rameno, na němž měl tašku s nákupem, ho začalo tlačit a bolet. Asi už by měl jít. Někteří lidé na něj stále ještě zírali a ještě by po něm něco chtěli. Třeba dárcovský orgán, pokud ho považují za sebevraha. Ani náhodou! Najděte si někoho jiného!

Minhyun se otočil na podpatku a vydal směrem k jejich dormu. Kostelní věž odbíjela dvanáctou. Čas na oběd a on ještě nepřinesl ani ten nákup. A jestli si nepohne, bude zase vařit on. Mají dobrou výmluvu, jak se zbavit přípravy oběda. Trochu zrychlil krok. Nemá v nejmenším plánu vysvětlovat, proč zase došel pozdě. Nemůže jim říct, že ho právě opět málem přejelo auto a on tak skoro skončil v nemocnici. Ne! Už by ho nepustili ven a kdyby ano, tak jedině s dozorem, jak malé dítě. Možná jím ještě je. Ach, když byl ještě malý a nevinný-.. Ne! Nebude zase rozjímat. Přece jen, do dormu to má ještě kus a na každém kroku se mu může něco stát. To dopadl… Takže se teď bude soustředit! Ano Minhyune! Soustřeď se!

Rozhlédne se po ulici. Nikdy předtím si nevšiml kolik obchodů tu je. Možná proto že byl v jiném, svém, duševně narušeném světě. Elektro, hříšně vyhlížející cukrárna, lahodně vonící pekárna, zverimex,… Ááá! Zvířátka! Už dlouho si chtěl pořídit papouška, ale nemohl. Zastavil se. Stejně je to jedno. Určitě by to vaření hodili zas na něj, takže JRovi může být jedno kdy se nají. Za výkladní skříní na něj zíral křiklavě zelený papoušek. Kéž by si takového mohl koupit. Naučil by ho mluvit! "JR! Běž uvařit! JR! Bež uvařit!" zasmál se. To by se hodilo. Usmál se, zamával papouškovi na rozloučenou a vydal se dál. Jo, určitě si ho koupí, takový papoušek není k zahoze-…. Minhyun se zastavil. Upoutal ho pohled na vysokého, tmavovlasého mladíka jdoucího po druhé straně ulice. Měl pocit, že už ho někde viděl. Snad se mu to jen zdá. Mladík se otočil.

Jako by se svět zastavil, čas neběžel, srdce vynechalo jeden úder a Hyunovi ztuhla krev žilách. Ostatní lidé, osoby snad zmizely a Minhyun jen vnímal ten obličej, tu tvář kterou tak dobře znal. "Sungjae…" vydechl a nevěřícně na něj zíral dál. S tím jediným pohledem se mu vrátili staré vzpomínky, které tak dlouho vymazával z paměti, i přes to, jak moc zapomnětlivý je. Tyhle vzpomínky nešly jen tak vyhnat z hlavy. Ve dne, v noci se mu stále dokola a dokola vracely, jak noční můra a až časem vymizely. Modlil se, aby ho už nikdy nepotkal, nikdy o něm neslyšel, aby se už nemusel znova trápit. Znova zapomínat! Zapomínat na něj, na svého milence… Sungjae se otočil zpět a pokračoval ve své chůzi. Hyun se nadechl, chtěl na něj zakřičet. Zakřičet jeho jméno, zastavit jej, ale… Nemůže. I přes to jak bude znova těžké zapomenout na vzpomínky, které se mu díky pohledu na něj opět vybavily, bylo by těžší, kdyby s ním ještě mluvil, díval se mu do očí, byl v jeho blízkosti. Nechá to tak být. Nechá doznít staré rány a pak jen nebude týdny spát. Opuštěný, sám. Sklopí hlavu dolů a nechtěně upustí tašku s nákupem na zem. Ulicí se ozve rána rozbitých vajíček a rozsypaného nákupu. "Aigoo!" uleví si a skloní se dolů pro spadlé věci. To mu ještě chybělo. Takže dneska budou bez oběda. Jaká to smůla.


"Minhyune?" ozve se ulicí. Ach… co zas? Zase mu chce někdo vylíčit jak duševně narušený je? "Ano?" Minhyun zvedne hlavu, když v tom spatří že nad ním stojí… ON! "Sungjae?" vyjekne a postaví se . "Minhyune! Tak rád tě zase vidím!" zářivě se na něj usměje Jae a obejme ho. "Měl jsem dojem, že tě vidím, ale nebyl jsem tím jist, ale když jsem pak slyšel jakousi ránu, říkal jsem si… kdo může být takhle nešikovný?!" zasměje se a pustí ho. Minhyun, jako by dostal kovovou tyčí po hlavě. "Sungjae!" jen řekne a zářivě se na něj usměje. Jeho náruč.. jak moc mu chyběla, jak moc mu chyběl on!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 The Archive Of Lost Dreams- TVD fanfiction The Archive Of Lost Dreams- TVD fanfiction | Web | 14. června 2013 v 22:31 | Reagovat

pekné :)

2 Čokinka Čokinka | Web | 14. června 2013 v 22:32 | Reagovat

Ahoj, potřebovala bych hlas do soutěže, kterou najdeš tady: http://sliki.blog.cz/1306/winner-battle

Zatím je to vyrovnané, a já moc stojím o výhru :) Ráda ti to jakkoliv oplatím :) Předem moc děkuju :)

OMLOUVÁM SE ZA REKLAMU, NENAŠLA JSEM PŘÍSLUŠNÝ ČLÁNEK!

3 Maryuuan-Mo Maryuuan-Mo | Web | 15. června 2013 v 14:53 | Reagovat

Docela mě pobavilo Mexiko, které ovládne svět. Kde jsi na to příšla?

4 Yuki Yuki | 15. června 2013 v 21:45 | Reagovat

Mexiko? No ani nevím, slabá chvíle? Asi by ovládlo svět svým Nachos a Buritos :D

5 Miyaji Miyaji | Web | 18. června 2013 v 10:15 | Reagovat

ááá..bože..dokonalé :33
aj sem měla slzy v očích ^^ (né,že bys to nevěděla, když sedíš vedle mě,co? :P )

Bůh ti žehnej za tvůj talent! ♥

Jsi nejlepší..ať je rychle další díl, děkujůůů :**

6 Yuki Yuki | 18. června 2013 v 10:18 | Reagovat

Blbečku! :P Brečela si nechutenstvím a odporem! vsadím se! :D
Žádný talent! Jen pouhá duševní narušenost!
jinak.. gomawo :*

7 Barica Barica | E-mail | Web | 24. července 2013 v 22:31 | Reagovat

Aaah, ženo, já zdrhám na další díl, až se mi za patama práší...

8 Hikari~ Hikari~ | 6. ledna 2014 v 4:12 | Reagovat

Jaaj..to vypadá hezky :3 du číst dál :3 a nebo rači ne..idu aspoň na hoďku spat...já tě asi uškrtím..budu mět kvůli tobě kruhy pod očima >< :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama