KPOP is my world. I love that world.

Annyeong Daehyun 11.kapitola

8. července 2014 v 23:32 | Yuki |  Annyeong Daehyun
Tento díl je celkem nuda, nemůže to být pořád zajímavé. Ale další díly, pokud se mi to podaří napsat tak, jak to mám v plánu, tak by to mělo mít celkem grády. Doufám. Modlím se. Ale nic neslibuju. Taky se mi v psaní poslední dobou poměrně daří. Mám toho předepsaného vcelku dost... předepsaného! Tohle se mi nepovedlo ani nepamatuju. Vždy je to jen tak, že mi naskočí nálada a já během večera napíšu a zároveň zveřejním článek a pak zas čekám na múzu. Taky čekám na vhodný okamžik, abych mohla vydat poslední díl Budu na tebe čekat... Přeci jen, půjde o poslední díl a chce to něco vyjímečného. A není to jen psaní, kde se mi posldní dobou daří, ale pustila jsem se konečně do věcí, co jsem si rozvhla na prázdniny. Dnes jsem si zahrála na maminku kuchařku a dokonale mi k tomu pomohlo to, že mi přes celou kuchyň řvali B.A.P!! Hned jde všechno snadněji. No, dosti bylo žvástů. Užijte si nudný díl a hodnoťte, komentujte a dobrou noc! :3




Jung Daehyun už dlouhou dobu přemýšlel o tom, co vlastně chce.
"Daehyune vstávej! Hodláš spát až do oběda?"
Jestli to, co teď pociťuje je správné.
"Volal mi Youngjae, jestli by mohl večer dojít."
Ale vše se během pár hodin změnilo k nepoznání.
"Laskavě vstaň a domluv se s ním sám. Nebudu vám vyřizovat vaše milostné záležitosti."
Protože to, co teď cítil,…
"Vstávej, nebudu tu s tebou komunikovat přes dveře!"
… byl strach.

Otevřel oči a několikrát prudce zamrkal, aby mohl pořádně zaostřit. Rozhlédl se po pokoji. Mapoval si každé místo, jakoby tu byl poprvé, než se posadil a sundal ze sebe deku. Ovanul jej chladný vítr z otevřeného okna a jemu v zápětí na těle vyskočila husí kůže. Jindy by se nad tím ani nepozastavil, ale teď se celý otřásl a rychle se přikryl zpátky. Jediné, co mu teď vyskakovalo v mysli, byl ten zážitek, který právě teď prožil. Hlava ho bolela a trochu se mu točila a on doufal, že je to jen dobrá kocovina. Snažil se vnímat jen skutečnost, tu realitu, v které teď byl, ale nešlo to. Nechápal, jak je to možné, ale cítil vůni, kterou znal až moc dobře. Jaeho parfém. A nejen to. Stále na kůži vnímal ty dotyky, ty polibky a rudé škrábance na zádech a hýždích. Ruce i nohy mu svazovaly neviditelná pouta a v hlavě slyšel ten známý hlas. Ahoj Daehyune!

Několikrát zatřepal hlavou ve snaze vyhnat ty myšlenky a probudit se, ale jakoby se vůbec nevrátil. Jakoby vedle něj stále ležel Jae a těžce oddechoval. Protože jej využil, protože si ho vzal, jako levnou děvku, protože mu dal, co chce, i přesto, že nechtěl. Cítil se tak neuvěřitelně zneužitý a zahanbený vlastní prohrou. Dokola si opakoval, že šlo jen o sen, o pouhou iluzi, že to není skutečné. Tak proč mu teď bylo tak špatně? A v tom si vzpomněl na včerejší noc. Na zakončení jejich večera. Na ten polibek, co hluboko pohřbil jejich přátelství. Protože tady už nejde jen o přátelské city, vtipy a hru. Tady jde o skutečnost, ne sen. On ho políbil! Co jej děsilo nejvíc, teď bylo, že to bude pokračovat. Celou dobu si říkal, že k němu něco cítí a ona to byla pravda. Nebyl mu lhostejný, má ho rád, víc než jen přítele, ale když to bude pokračovat! V hlavě se mu znova vybavil moment, kdy měl obličej zabořený v peřinách, ruce svázané, Jae ho držel za boky, přirážel do něj, bral si jej a nahlas vdychal jeho jméno. Bál se ho, tohle není ten Youngjae, kterého zná. A už včera se to změnilo. To nebyl on, kdo ho líbal, Jae by to neudělal, je to jeho nejlepší přítel. Proboha vždyť ty sny,
mohou být jednou skutečností!

"Daehyune, ty jsi ještě nevstal?"
Paní Jungová už nevěděla, jak má svého syna vzbudit. I potom, co už každý pátek přišel domů ztřískaný jak hovado, vždy poslušně, i přes svou kocovinu, vstal. Teď začala i pochybovat o tom, že její syn dorazil domů a leží teď ve své posteli. Doposud tomu tak bylo, ale mohlo se stát, že se mu něco přihodilo a on teď leží v příkopě celý od škarpy. Paní Jungová zatřásla hlavou a sama pro sebe si trochu zanadávala, že myslí na takové blbosti. Vždyť už je dospělý a chodí přece všude s Youngjaem a tomu věří, že se dokáže o jejího syna, co má sílu, jak vyhazovač v loutkovém divadle, postarat. Věřila mu, protože už jistou dobu jí něco vrtalo hlavou a poslední dobou jí to přišlo jako naprostý fakt. To, že její syn, má vážné pochybnosti o své orientaci a to právě kvůli Jaemu a nebyla si zcela jistá, jestli je schopná to akceptovat. Daehyuna bude podporovat ve všem, pokud ovšem nepůjde o totální kravinu a Youngjaeho má ráda, jako vlastního syna, přesto je z toho poněkud vyvedená z míry.

Nakonec se tedy rozhodla, že i přes své zásady, které porušila minulý měsíc, což neměla dělat, když našla ty dva ochrapy, tisknoucí se v náručí, vleze synovi do pokoje. Vešla už bez zaklepání, protože na sebe upozornila tolikrát, že jistě vzbudila i tu babičku, co neslyší ani s celým balením naslouchátek a bydlí na konci ulice.

"Daehyune, začíná mě to iritovat, proč.."
Když vešla, našla svého syna, sedícího na posteli, bledého jak ta nejbělejší sterilní stěna v nemocnici. Buď mu bylo natolik špatně, nebo provedl něco, co by raději neměla vědět.

"Daehyune, co se stalo? Proč si ještě nevstal? To si mě neslyšel, jak se sem dobývám?"
Mlčel, jen pohledem skenoval své zápěstí.
"Halo! Je tam někdo? Daehyune!"
Ten pohled ho totiž děsil. Děsil ho takovým způsobem, že nebyl schopný se pohnout.
"Začínáš mě štvát! Řekni mi, co se stalo, nebo tě z té postele vyhodím takovým způsobem, že bys ani nepostřehl, jak si dopadl na zem."
"Mami, vidíš to, co já?"
"O čem to sakra mluvíš?"
"Tady, vidíš to?"
"Oh, Daehyune, je ti osmnáct, myslela jsem, že něčeho takového si už ani nevšimneš."

Daehyun ani nemrkl. Protože to, co teď viděl, byly rány kolem jeho zápěstí. Rýhy a škrábance. Na jeho zápěstí. A z čeho? Modlil se, že byl jen natolik opilý, že si nepamatuje, kde se poškrábal a jak se mu to stalo. Doufal, že se mu to jenom zdá, ale jeho mamka to viděla taky. Na první pohled to tak nevypadalo, ale byly to otisky provazových pout. Těch pout, kterými byl svázaný k posteli, co ho držely někde v tmavé kobce.

Bylo to absurdní a naprosto nemožné. Vždyť tu jde o sen! Tohle se mu zdálo, tohle stvořilo jen jeho podvědomí, jeho fantazie. Není to skutečné, je to iluze, co neexistuje, tak proč? Proč se celými těmi sny zabývá, proč to srovnává se skutečností? Možná proto, že se teď dívá na něco, co je rozhodně skutečné.

Daehyun v mžiku vyskočil z postele a začal si prohlížet nohy. Paní Jungová celé tohle divadlo sledovala jen s pusou otevřenou dokořán. Nechápala. Absolutně tohle všechno nepobírala. Dae důkladně prozkoumal kotníky a také stehna. Nic.

"Mami? Podíváš se mi prosím sem?" načež na ni vyšpulil zadek a povytáhl si trenýrky a tričko, aby odhalil i záda.
"Promiň, ale kvalifikaci urologa vážně nemám."
"No tak, prosím."
"Tohohle jsem si užila, když si byl malý a potřebovala jsem tě přebalit a něco ti řeknu. Vůbec mi to nechybí a jsem ráda, že jsem se toho zbavila. Co tam mám vůbec hledat? Hemoroidy?"
"Ne, až tam ne! Nejsou tam nějaké škrábance?"
"Spadl jsi holou řiťou do keře? Moc dobře vím jaké děláte blbosti, když se opijete a tohle by mě vůbec nepřekvapilo."
"Tak jsou?"
"Ne."

Daehyun si popravil prádlo a nahlas si oddychl. Asi vážně jen někde zahučel a teď si to nepamatuje. Musel, jinak to být nemohlo. Nemohlo se to stát doopravdy, nemohl být někde svázaný, protože on je teď tady doma. Se svoji mamkou a psem, co jen znuděně ležel na jeho posteli, jakoby to, že žádá mamku o to, aby se mu podívala na zadek, byla naprosto běžná věc. V tom si Dae vzpomněl na slova paní Jungové.

"Jak víš, co děláme, když jsme opilí?"
"No, nevím."
"Nelži! Sama si to řekla."
"Tak úplně nevím, ale pochybuji, že kdybyste byli ve střízlivém stavu, tak se k sobě v noci netisknete, jak dvě hrdličky."

Daehyun vytřeštil oči a rychle pátral v paměti po nějaké takové vzpomínce, ale teď měl dojem, jakoby si z něj mamka dělala jen srandu.
"Cože? Jaké hrdličky? Jaké tisknutí v noci?"
"Oh… on ti to Jae neřekl?"
"Ne?"
"No, jak u nás tu jednu noc spal a ty ses potom probudil na zemi, tak předtím…"
"Ne! To, přece, ne!"

Tak tohle je konec. Jeho heterosexuální stránka se dávno pohřbila hluboko do země, když se s Jaem políbili, tohle ovšem úplně zničilo jeho naivní představy, že je v naprostém bezpečí, protože se může stát, že mu Jae vážně něco udělá, nebo ještě hůř, že už se něco stalo. Zvlášť, po všech těch snech, po tom, co to prožíval, jako skutečnost, pociťoval na vlastní kůži. Ne!

"Co je na tom špatného? Byli jste tak sladcí."
Dae propálil paní Jungovou nenávistným pohledem a nahlas si odfrkl.
"Jo a málem bych zapomněla. Sice jsem to už říkala, ale nevím jako moc jsi byl při životě. Jae volal, že by rád dneska došel. Prý si s tebou potřebuje něco naléhavého vyřešit. Mám odejít, abyste měli větší soukromí?"

Celou dobu se usmívala jak kočka v bazénu smetany a posměšně špulila rty, ale tohle nebylo vůbec vtipné! Nechce aby došel, nemůže dojít, nemůže ho vidět. Vždyť se políbili! Naprosto zničili svoje přátelství! Co má sakra říct, až přijde? Ahoj, je úplně v pohodě, že jsme se spolu včera líbali, jo a málem bych zapomněl, dneska se mi zdálo, jak si mě znásilnil, ale mě se to celkem líbilo, ale byl to jen sen. Ale dívej, mám nějaké škrábance na ruce, jakoby od pout. Dobré, co?
Nemůže dojít!

"Ať nehodí. Nechci aby přišel."
Paní Jungová pokrčila rameny a zvedla se k odchodu.
"Smůla, už jsem mu řekla ano."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sajja sajja | 9. července 2014 v 14:30 | Reagovat

Super, perfektní, ale chudak Dae, už z toho magoří, aby nakonec ty jeho sny nebyla skutečnost, ale Jae je zlatíčko a Daeje miluje a přece by mu neublížil ........ Že ne, že by mu neublížil :-( .......... Každopádně děkuji za díl a už se nemůžu dočkat nového dílu

2 Mima Mima | 9. července 2014 v 17:47 | Reagovat

Noo.. :D Co dodat? Nuda to vůbec nebyla :-D Přidej brzy další díl, aby tam byl už večer jak má dojít Jae...a PŘESPÍ U NĚJ! :DD
S pozdravem Tvoje úchylná čtenářka :D

3 Maiki Maiki | Web | 9. července 2014 v 20:17 | Reagovat

Přijedu od babičky a co mě nepřivítá :D Další díl Annyeong Daehyun! :D
Kámo ať tam Jae dojde a udělá ten sen skutečností, prosím! :D  
I když Daemu začíná lehce magořit... chudák Q.Q
Nom... nechám se překvapit, co se bude dít dál :D Ale ať se něco děje!! :D

4 Týna Týna | Web | 10. července 2014 v 11:12 | Reagovat

Nuda to rozhodně nebyla a moc se těším na pokračování :-)

5 Kim Lu Xin Kim Lu Xin | Web | 12. července 2014 v 23:49 | Reagovat

Ehm...musela jsem si trochu připomenout, o čem ta povídka vlastně je xD jsem ráda, že je nový díl, byl úžasný a těším se, pokud Jae dorazí, jak se to vyvine xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama